Energetické hodnocení budov je proces, kterým se posuzuje energetická účinnost a spotřeba energie staveb. Jeho hlavním cílem je poskytnout informace o energetickém výkonu budovy a identifikovat oblasti, kde lze provádět úsporná opatření pro snížení energetické náročnosti a nákladů na provoz budovy. Zde jsou klíčové prvky energetického hodnocení budov:

​

Hlavní aspekty energetického hodnocení budov:

​

1. Analýza energetické náročnosti: Provádí se posouzení spotřeby energie budovy v závislosti na její konstrukci, izolaci, orientaci, použitých materiálech, technologiích a systémech vytápění, chlazení, ventilace a osvětlení.

2. Měření a hodnocení energetického výkonu: Zhodnocuje se, jak dobře budova plní stanovené energetické standardy a normy. Může být použito různých metodik a ukazatelů, např. energetická třída budovy podle evropského systému označování budov (např. A, B, C, atd.).

3. Identifikace úsporných opatření: Na základě analýzy se doporučují možná opatření ke zlepšení energetické účinnosti budovy. To může zahrnovat izolaci, modernizaci systémů vytápění a chlazení, výměnu oken a dveří za energeticky úspornější varianty, instalaci solárních panelů, využití obnovitelných zdrojů energie a další.

4. Ekonomická analýza: Hodnocení nákladů a přínosů navrhovaných úsporných opatření, včetně jejich návratnosti investice a dlouhodobých úspor.

5. Certifikace a označení budov: Pokud budova splňuje určité energetické standardy, může získat certifikát, který označuje její energetickou třídu a poskytuje transparentní informace budoucím uživatelům nebo nájemcům.

6. Legislativní požadavky: V některých zemích je energetické hodnocení budov povinné pro novostavby nebo při významných rekonstrukcích a renovacích. Slouží k dosažení národních energetických cílů a snižování emisí skleníkových plynů.

7. ​

Metody a nástroje pro energetické hodnocení:

​

• Simulace dynamického chování budovy pomocí softwaru umožňuje simulovat tepelné a energetické vlastnosti budov za různých podmínek.

• Audity a průzkumy: Fyzické prohlídky a technické audity zaměřené na identifikaci aktuálních energetických problémů a doporučení.

• Standardizované metody hodnocení: Používají se k porovnávání energetické účinnosti budov na základě standardizovaných kritérií a ukazatelů.

​

Energetické hodnocení budov je klíčovým nástrojem pro snižování energetické náročnosti budov a jejich udržitelné provozování. Poskytuje základní informace pro rozhodování o investicích do efektivnějších stavebních technologií a materiálů, což může přinést nejen úspory v provozních nákladech, ale také příznivý dopad na životní prostředí.

​

PENB:

​

Termín "PENB" znamená "Průkaz energetické náročnosti budovy". Jedná se o dokument, který poskytuje informace o energetické náročnosti budovy a její energetické účinnosti. PENB je běžně používaný termín v České republice a slouží k informování majitelů, nájemců a veřejnosti o energetickém výkonu budovy.

​

Hlavní body PENB zahrnují:

​

1. Energetická třída: Budova je zařazena do energetické třídy A (nejúspornější) až G (nejméně úsporná) na základě její energetické náročnosti.

2. Energetický index: Udává množství primární energie potřebné k pokrytí potřeb budovy na jednotku plochy za rok.

3. Doporučení na zlepšení: PENB může také obsahovat doporučení na zlepšení energetické účinnosti budovy, jako jsou izolační opatření, modernizace systémů vytápění a chlazení, výměna oken a další.

​

PENB je vyžadován pro nové budovy, stejně jako pro existující budovy při prodeji nebo pronájmu. Cílem PENB je zvýšit povědomí o energetické náročnosti budov a podnítit vlastníky k investicím do energetických úspor, což přispívá ke snižování emisí skleníkových plynů a ochraně životního prostředí.

​

Termovizní měření, známé také jako termografie, je technika, která se používá k vizualizaci teplotních rozdílů a distribuce tepla na povrchu objektů, zařízení nebo materiálů. Tato technika využívá speciálního zařízení nazývaného termokamera nebo termografická kamera, která dokáže detekovat infračervené záření vydávané objekty v závislosti na jejich teplotě.

​

Termovizní měření:

​

1. Infračervené záření: Všechny objekty vydávají infračervené záření, které je měřitelné a závisí na jejich teplotě. Termokamera zachycuje toto záření a převádí jej na obrazový signál.

2. Teplotní rozdíly: Termokamera rozlišuje teplotní rozdíly na povrchu objektu a zobrazuje je pomocí barevného spektra nebo škály intenzit teplot.

3. Aplikace: Termovizní měření se používá v různých oblastech, včetně stavebnictví (pro detekci tepelných mostů, ztrát tepla, vad izolace), průmyslu (pro monitorování teploty zařízení a procesů), energetiky (pro kontrolu provozu elektrických zařízení a solárních panelů) a bezpečnosti (pro vyhledávání osob nebo zvířat ve tmě).

​

Klíčové aplikace termovizního měření:

​

• Stavebnictví: Identifikace tepelných mostů, vad izolace, průniků vlhkosti a ztrát tepla.

• Průmysl: Monitorování teploty zařízení, kontrola stavu v izolačních systémech, hledání vad nebo potenciálních poruch.

• Energetika: Kontrola provozu elektrických zařízení, měření výkonu solárních panelů, prevence přetížení a detekce neefektivit.

• Bezpečnost: Vyhledávání osob nebo zvířat ve tmě, monitorování teploty v průmyslových a komerčních prostorách.

​

Termovizní měření poskytuje rychlý a efektivní způsob, jak získat informace o teplotních podmínkách a identifikovat potenciální problémy nebo rizika. Je to cenný nástroj pro preventivní údržbu, diagnostiku poruch a zlepšení energetické účinnosti v různých odvětvích.

​

Měření akustiky budov

​

Měření akustiky je proces, kterým se analyzují zvukové vlastnosti prostoru, zařízení nebo zařízení. Cílem měření akustiky je získat kvantitativní data o akustických parametrech, které ovlivňují zvukové prostředí daného místa. Tento proces je důležitý pro optimalizaci akustického designu, diagnostiku problémů s hlukem nebo zvukovou izolací a zlepšení kvality zvukového prostředí pro různé aplikace.

​

Klíčové aspekty měření akustiky zahrnují:

​

1. Akustické parametry: Měření se zaměřuje na různé akustické parametry, jako jsou doba dozvuku (reverberace), útlum zvuku, intenzita zvuku, frekvenční charakteristiky a další.

2. Místa měření: Měření se provádí na různých místech, jako jsou místnosti (např. konferenční sály, koncertní haly), průmyslové prostory (např. továrny, haly), otevřené prostranství (např. venkovní akustika) nebo uvnitř zařízení (např. automobily, letadla).

3. Nástroje a zařízení: Pro měření se používají specializované nástroje jako akustické analyzátory, zvukové levelmetry, mikrofony s kalibračními zdroji a datové sběrnice pro zaznamenávání a analýzu dat.

4. Aplikace měření: Měření akustiky má široké spektrum aplikací, včetně:

   • Stavebnictví: Pro hodnocení akustického komfortu v interiérech, jako je redukce hluku a optimální akustický design místností.

   • Průmysl: Pro monitorování hluku a vibrací v průmyslových prostředích a laboratořích.

   • Automobilový průmysl: Pro měření interiérové akustiky vozidel a optimalizaci zvukového komfortu.

   • Medicínská technika: Pro diagnostiku zvukových anomálií a měření výkonu audiologických zařízení.

5. Normy a předpisy: Existují normy a předpisy (např. ČSN ISO normy), které definují standardy pro měření akustiky a určují postupy pro zajištění konzistentních a přesných výsledků.

​

Měření akustiky je klíčovým nástrojem pro inženýry, architekty, akustiky a další profesionály zabývající se akustickým designem a kontrolou hluku. Poskytuje nezbytné informace pro navrhování a optimalizaci prostředí z hlediska zvukové kvality, komfortu a bezpečnosti.

​

Blower door test

​

Blower door test je metoda, která se používá k měření vzduchotěsnosti budovy. Tento test pomáhá zjistit, jak dobře je stavba izolovaná a kde mohou být netěsnosti, které by vedly k únikům vzduchu. Tyto úniky mohou způsobit energetické ztráty, což znamená vyšší náklady na vytápění a chlazení, a zároveň mohou ovlivnit komfort obyvatel domu.

Jak test funguje:
Instalace blower door:
Na vchodové dveře budovy se instaluje speciální rám s ventilátorem a manometrem (přístroj měřící tlak). Tento rám utěsní dveře a ventilátor pak slouží k vytvoření podtlaku nebo přetlaku v budově.
Vytvoření podtlaku/přetlaku:
Ventilátor začne vysávat vzduch z budovy (podtlak) nebo ho do ní foukat (přetlak). Tím se simuluje situace, kdy venku fouká vítr, což způsobuje úniky vzduchu z budovy nebo naopak vnikání vzduchu do ní.
Měření úniků:
Manometr měří rozdíl tlaku mezi vnitřním a vnějším prostředím. Množství vzduchu, které je třeba odsát nebo dofouknout, aby byl udržován stabilní tlak, ukazuje na úroveň netěsností v budově. Tento údaj se často uvádí jako "air changes per hour" (ACH), tedy počet výměn vzduchu za hodinu při daném tlaku.
Identifikace netěsností:
Během testu se často používají další nástroje, jako jsou termokamery nebo kouřové tužky, které pomáhají vizuálně identifikovat místa úniků vzduchu.
Výsledky testu:
Dobře utěsněná budova: Nízký počet výměn vzduchu za hodinu, což znamená, že budova je energeticky efektivní a má minimální netěsnosti.
Špatně utěsněná budova: Vysoký počet výměn vzduchu, což naznačuje, že budova má mnoho míst, kde vzduch uniká nebo proniká.

Blower door test se často využívá při certifikaci energetické náročnosti budov, například pro pasivní domy, kde je vyžadována velmi vysoká úroveň vzduchotěsnosti.